Úspory domácností v oblasti energií v dalších letech, investice EU, MPO a MMR

Úspory domácností v oblasti energií v dalších letech a investice EU a MMR

Když jsem v minulosti psal texty k energetice ze svého naivního pohledu kutila, tušil jsem, že mluvím nejen jinou řečí… ale orgány Evropské unie dochází k podobným náznakům. :)
Pro úvod do problematiky FVE a nasazení koncepce státní podpory (dotací ať již na pořízení nebo výkup energie), není potřeba být machr v oborech, v průběhu textu vás odkáži na  informace k oboru a uvidíte, že úvaha není tak problémová, těžší jsou problémy v našich zástupcích a máme jen malé naděje na zlepšení situace…

Naše rozhodování o energetice ovlivňuje koncepce a závazky na kontinentu Evropy a některé závazky i celosvětové (zde je to spíše o póze, jak ukázal i výsledek rokování ministrů zemí Evropské unie). Z pohledu světa je to především závazek, který zkratím do slov, uhlíkové stopy. Mimo jiné jsme se zavázali rok od roku snižovat komplexní uhlíkovou stopu. (wikipedia: uhlíková stopa)
Je toho mnohem více, ale toto měřitelné číslo může ukázat srovnání tam, kde jiná polemika kulhá.

Z pohledu kontinentu je to spolupráce v Evropské unii a budování společné strategie v oblasti energií.
Zde potřebuji rovnou na začátku poukázat na špek, v podobě rozhodnutí (z EU) o nemožnosti si účtovat přetoky skrze naší distribuční soustavu, čehož využívají nejen naši nejbližší západní sousedé. Jejich (Německá) hurá akce pojetí nasazení větrných elektráren a solárních ploch vede, principem nejmenšího odporu, skrze naše distribuční cesty, nikoliv skrze Německo. Čímž v největších výkyvech ohrožuje nejen řízení naší sítě, ale hrozí komplexním výpadkem (blackout) skrze kumulovanou vlnu přetížení. Rozhodnutí má prvotní vliv na Českou republiku, ostatní regiony Evropy tak dotčené nejsou. V minulosti byly plánovány transformátory na ovlivnění průtoku, drahé řešení v naší režii na kterém se neshodli ani odborníci. V tomto bodě je také zajímavá roční mlčenlivost na toto téma. (Google search klíčová slova Přetoky elektřiny z Německa).
Také je zajímavé, že jednou je to pojem celé energie, jednou pojem energie z větrníků a když jde o Rakousko, určitě v diskutovaném balíku není enegie z jaderné elektrárny (asi mají různé kvantové projevy…).
Kromě tohoto špeku, který je však na portálu Novinky.cz oceněn na desítky miliónů ročně a tak by významná investiční částka byla „doma“, Evropská Unie (konkrétně Evropská komise) již podruhé vyzývá k ještě většímu využití obnovitelných zdrojů energie a tlačí do dalších úspor nákladů (a snižovaní uhlíkové stopy). Rok za rokem víc a víc… Jak to, že naši političtí zástupci se tomu brání a vyhovuje jim stav tak jak je?

Poprvé, před rokem 2010, když byl jasný cíl KOLIK bude na dotace připraveno a jaké procento mají alternativní zdroje energie pokrývat v energetickém mixu Evropy, potažmo závazek jednotlivých států podle podílu na uhlíkové stopě (zde je to citelnější zjednodušení), došlo u nás k přesunu dotací do podnikatelské sféry a dotování mnoha „jednoduchých“ továren. Stát zaváhal a místo proinvestování dotací do úspor občanů jsme se dočkali solárních plantáží.
Již jen malým paradoxem je, že největší solární plantáže vlastní firma ČEZ a. s. (pohrobek energetického systému po roce 1989) a stát, který na jedné straně peníze vyplácí a část dostává zpět v podobě divident z této firmy, kde stát drží podíl přesahující 70%.

Divné na celém procesu nasazení FVE do našich životů bylo odmítání distribučních firem zapojovat střešní instalace. Nejčastější zmiňovaná byla nestabilita výroby.
Nestabilita malého zdroje, z něhož vyrobená energie se spotřebuje v místě výroby nebo v nejbližším okolí, byla důvodem zamítnutí malých střech a povolováním megawattových plání.
Postupně, a dá se říct že už to bylo okaté moc a tak, byly jednotlivě povoleny i malé střešní systémy. Dnes je dokonce zkrácená cesta řízení připojování malých (lokálních) zdrojů energie. Změnily se podmínky, proces a dnes je možné mít střešní instalaci takřka všude v ČR, bez ohledu, že se v systému distribuční sítě zas až tak moc nezměnilo. Brzy také budou k dispozici nové výroční zprávy a dozvíme se o činnosti v energetice informace nad formát tiskových zpráv. (například ČEPS výročky)

Žel první masová vlna nasazení OZE nás bude stát ještě mnoho peněz. To i přes plánované prověrky a přezkumy oprávnění příjmů dotací na větší FVE instalace. Tuto informaci o nových plánovaných kontrolách ze strany státu přinesl portál Idnes.cz v článku Stát se chystá na megakontrolu obnovitelných zdrojů. Tlačí ho čas, který spojuje rychlý pohled na důvody kontrol a povinnou součinnost s EU. Mimo jiné je zde zmiňováno nejisté právní prostředí, laxnost úředníků a více kontrol než je počet kontrolorů.

Z tohoto pohledu mám oprávněné obavy, že ani na podruhé to státní zástupci neuchopí ve prospěch občanů a jen posunou nákladový ukazatel pro obnovitelné zdroje v energetickém mixu výroby energie. Když se totiž pouze posune výdaj státu do této oblasti, jen se zopakuje obdoba scénáře z let 2009-2013, kdy největší výseč podílu obnovitelných zdrojů, vyrostla do podoby fotovoltaických elektráren na volném prostranství a zemědělské půdě. Ačkoliv máme milióny metrů čtverečních ploch vhodných střech, vyhrála nejméně vhodná varianta.
Sice je aktuálně procento instalace na střechách větší a úspěšně roste, paradoxně k tomu však Ministerstvo průmyslu a obchodu tlačí na velké projekty a podporu velkým hráčům. Což v případě úvah o decentralizaci výroby brání obecním projektům, instalacím na panelákových domech i v mých textech často zmiňované použití technologie k zajištění potřeb v našem stáří…

Této obavě nahrává také vyčerpávající text pana Wagnera (na portálu osel.cz). Úvahy v článku jsou právě z úrovně pohledu na kompletní energetický mix České republiky.
Pan Wágner zde velice detailně popisuje nejen pohled na energetický mix, ale také se podrobně věnuje technickým detailům až za hranice potřeby. Je to opravdu machr v oboru a jím poskytnuté informace mají velice vážnou hodnotu. Jeho postoj evidentně směřuje ke stabilitě, jistotě výroby a tak někdy přímo (a někdy druhotně) podsouvá nutnost využití jaderné energie. Myslím si, že je zřejmé, že náš průmysl aktuálně jádro potřebuje. Skladba jiných zdrojů výroby je v ČR buď ekologicky bez budoucnosti a nebo s obrovskou uhlíkovou stopou, do této kategorie spadají i solární pláně, které si sice svou uhlíkovou stopu splatí, ale zabírají prostranství, které je nevyužité a většinou chemicky ošetřované. Takže kromě technologie je nutné započítat i omezení běžného cyklu přírody. Tedy nejen JTE například, ale i dočasné úložiště, trvalé úložiště, ceny přepravy, hlídání, neustálé budoucí riziko a rozsáhlé pozemky okolo s minimálním využitím.
Takto by se zdálo, že je v ČR dost temno, ale není to tak zlé. V prostorech jaderné elektrárny Temelín byly v minulosti testovány fotovoltaické panely s nanovlákny (Google search). Paradoxně je to už skoro deset let co o tom nemáme valné výsledky a ačkoliv si nanovlákna získávají průmysl i běžné žití, tato technologie solárních panelů s nanovlákny NENÍ k dispozici. To i přes původní boom informace, že tyto panely s nanovlákny fungují za šera lépe než stávající typy fotovoltaiky a informaci praktické dostupnosti do dvoulet. Takže oba typy FVE panelů by se mohly vzájemně doplňovat a pokrýt spotřebu domácností pravděpodobně zcela…

Když tedy opustíme koláč energetického mixu na úrovní státního přerozdělování peněz a podíváme se na jednotlivé způsoby výroby energie, můžeme se pustit do polemických úvah, které si odborníci spíše nemohou dovolit.
Snadná úvaha je o vhodnosti například fotovoltaiky jako podílu na energetickém mixu výroby energie na úrovni Stát, nutno souhlasit s pohledem pana Wagnera, není to prostě ono a Temelín fotovoltaikou nenahradíme. Nepamatuji si však, že by kromě srovnání objemu výroby toto někdo plánoval a média o plánu informovala. Pro průmyslové nasazení je možné cíleně pro konkrétní (jednotlivé) projekty, nikoliv plošným plánem. Tedy nasazení i v průmyslu pro vlastní úspory podniku a o velikosti instalace vhodné pro daný podnik.
A tak se vyloučením projektů bez dotací, dostáváme na úroveň domácností a deseti miliónů občanů se společnou potřebou úspor výdajů na energie. 

Aktuálně máme velice výhodný start, protože plán v EU má za cíl nejen navýšení podílů v mixu OZE, ale i právě úspory ve výdajích na energie. Takže bychom měli ušetřit, ale jsme v Čechách a čekejme háček.

Druhým podnětem pro dobrý start je výrok nové ministryně Kláry Dostálové ve vládě Andreje Babiše, uvedené do pozice před koncem roku 2017. Jde o výrok „Ministerstvo pro místní rozvoj by se v budoucnu mělo stát ministerstvem veřejného investování“. Když však klíčová slova lehce pozměníme a zkrátíme na MMR být ministerstvem veřejného investování, tak ať se neztratí aktuální nit, ale mrkneme se dále do minulosti, zjistíme, že to není myšlenka nová (Google search) a MMR investuje běžně.
Zhruba v tuto chvíli moje nadšení pohaslo, protože investovat ve slovech nové paní ministryně znamená převážně princip utratit. Samozřejmě chápu, že není snadné spojit zároveň investiční cíle a ještě se líbit všem. Přesto, pokud chce jakékoliv ministerstvo investováním utrácet, mělo by se tak dít ze soukolí zisku z opravdových investic.

Máme tedy opět plán k navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie. Je jasné, že nás to nemine a investice do sektoru opět půjdou. Musí být zřejmé, že cílem jsou opravdu úspory, nikoliv výdělek.  Stejně tak zřejmý by měl být zájem státu a jeho představitelů. Někdy začít plán odspoda, od úspor v peněžence občanů.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..