Podlahové vytápění

Když se řekne Podlahové vytápění…

Když se řekne regulace pro podlahové vytápění pro tak velkou stavbu, je pravděpodobná zároveň i představa závratné ceny a náročnosti systému.
Co ale cesta na půl mezi dvěma systémy vytápění?
Zkombinovat podlahové rozvody a radiátory pro regulaci teploty v místnosti…

Moje směřující zkušenost s teplou podlahou stylu TO CHCI! byla zhruba před 20 lety, v nově stavěných bytovkách s trubkou k radiátorům v lité podlaze. Nádherný hřejivý pocit z úzké zóny tepla. Jen bylo nepochopitelné, že trubka teplovodního vytápění vede nejkratší cestou od rozvaděče s měřáky na chodbě přímo k tělesu radiátoru. Jako kdyby narostla cena rozvodů při udělání malých dvou obloučků na přívodním potrubí, alespoň u balkónových dveří, kde nemůže být radiátor. Ale ono ne… A tak byla i potřebná vyšší teplota oběhové vody, aby radiátorové desky sálaly a v místnostech byl pocit tepla.

Oproti radiátorům poskytuje podlahové vytápění pocit komfortního tepla již při nižších teplotách.

Pro potřeby stabilní teploty podlah se dnes využívá poměrně drahá technika pro míchání vody na požadovanou teplotu a mnohdy má okruh podlahového vytápění svůj vlastní nucený oběh.
Ačkoliv se řadím v úvahách i mezi technokraty, tento způsob regulace se mi zdá náročný, drahý a přetechnizovaný, každopádně je to řešení 100% funkční a mnohdy jiná cesta není. Například při možnosti pouze slabé podlahové desky, kde by rozdíl teploty vody v potrubí hrál významnou roli v pocitu komfortu. Ideální je proto mít možnost si tloušťku podlahové desky zvolit a kde to jde, platí větší lepší :)

V našem domě máme zatím podlahové vytápění pouze v části domu a i tak už za osm let provozu několikrát překonalo naše očekávání, určitě jsme nečekali takový efekt.
Máme vytvořeny tři základní okruhy a bojler s výměníkem. Dva vytápí horní část půlky místnosti a třetí okruh je v kuchyni zapuštěné asi půl metru ve srovnání se zbytkem domu.
Jedna část horní vytápěné podlahy má regulační žebříkový radiátor na WC, druhá část podlahy má regulační žebříkový radiátor v koupelně. Kuchyň má nejteplejší smyčku kolem zdí a uprostřed místnosti, kde tráví kuchař nejvíce času, je jen osmička pro přetočení smyčky zpět. Úvaha byla, že když je horko všude okolo, nemusí sálat i podlaha. Když je však plně nahřátý betonový blok kuchyňské podlahy, tak je i uprostřed místnosti rovnoměrně teplá podlaha a je zajištěna setrvačnost teploty domu po několik dní. Dům pak vychládá mnohem pomaleji i když se netopí a nevlhne. Máme staré nezateplené pískovcové stavení, osmdesátky zdi. S vytápěnou podlahou lze mít v zimě i teplé stěny.
S radiátorem si teplou zeď podél celé místnosti nedovedu představit.

 

Pro stavbu velikosti Višňovka, potřebujeme autonomní systémy se samoregulací a jen některé teplotní zóny budeme regulovat zásahem řízení. Některé z těchto zón budeme řídit zásadně v souladu s programem využití budovy.

Také beru ohled na akumulaci, protože kombinace solárního ohřevu vody a radiátorů v tak velké budově vyžaduje odpovídající objem teplotního zásobníku.
Pro srovnání s mým domem, kde pro naprostý komfort teplotní setrvačnosti potřebuji zásobník cca tisíc litrů vody a stavba Višňovka, v celém popisu, je cca osmkrát větší vnitřní prostor. Proto je potřeba ukládat teplo ze SOV (solární ohřev vody) do celé budovy a podlahy jsou ideální bloky k nahřívání.

Pro komfort ve vytápěné budově je potřeba oběhová teplota vody cca 40 stupňů Celsia pro fungování samoregulace. Při nižších teplotách ventily reagují spíše otevřeně a zónování je nestálé. Naopak, při vyšších teplotách než 50 stupňu Celsia jsou podlahy sálavé a nadbytečně přehřívané.
Proto počítejme základní mísící systém řídící teplotu oběhové vody již u tepelného zásobníku a podle potřebného rozsahu teplotu vody 40+ stupňů Celsia, také s ohledem na denní plán a aktuální spotřebu tepla.

V pohledu na jednotlivé části stavby jsou na regulaci teploty náročnější zóny pro děti, tělocvična a interiérové pěstební zóny, které se nesmí přehřívat a nesmí být ani ohrožené chladem zimího větrání.

Stabilizovaná teplota nebo zónování?

Pro detailní pohled na systém vytápění je potřeba rozdělit, pro příklad, i tělocvičnu na potřebné zóny. Přímo v tělocvičně máme zónu tatami, lavice podél stěny, žebřiny, posilovna… atd…
U laviček, u zdi, potřebujeme hlídaná záda vyšší teplotou, mimo zónu tatami stačí běžná teplota. Tatami část sálat nemusí a teplota pod žíněnkou odpovídá teplotě unavené návratové vody z radiátorů.
Šatny potřebujeme teplejší a zónu sprch teplou s ohledem na návštěvníky. Dětem je potřeba určitý komfort dopřát, minimálně při návratu z tréninků v chladných a mrazivých dnech.

Tímto rozdělením na zóny získáváme prostor pro položení rozvodů vytápění podle schématu podlahového vytápění a směrování potrubí do zón s vyšší potřebou tepla, kde kromě teplé podlahy je doplněn prostor radiátorem o nutné velikosti pro dohřev nejbližšího prostoru. S ohledem na podlahové vytápění půjde v koupelnách a šatně o žebříkové radiátory a u zdi s lavičkami spíše jednodeskové radiátory rozměru delší a nižší.

Odvodová voda z radiátorů je kontrolována běžnou samoregulační teplotní hlavicí s nastavitelným rozsahem a blokováním rozsahu.
Některé okruhy hlavicí s možností naprogramování (programovatelná termostatická hlavice), podle pravidelného využití a potřeby rozdílu teploty Noc/Den.
Zóny, které mají být vyhřívány podle programu využití budovy jsou regulovány dálkově ovládanými hlavicemi tak, aby se vytápění spustilo včas pro návštěvníky prostoru.

Zjednodušeně jde o efektivní rozložení teplovodního potrubí do podlahy tak, aby se využila akumulační a sálavá schopnost podlah. Tím se zároveň dosáhne snazšího vytopení prostoru při nižší teplotě. Doplňkový radiátor pak plní funkci lokálního dohřevu prostoru a místo regulace teploty teplovodního oběhu.

Tímto rozdělením budovy na zóny vytápění a tři stupně regulace získáváme možnost:

  • samočinné zóny vytápění, závislé na teplotě oběhové vody … celkové řízení teploty budovy Noc/Den/…
  • dílčí automatickou regulaci pro prostory s dětmi, čítárna, lékař … zóny předddefinovaného denního užití… například od dvou je tělocvična pro malé děti, tak je potřeba cíleně zvednout teplotu… od pěti dorost a teplota může být opět o něco nižší, večer dospělí a stačí setrvačnost nahřáté podlahy s poklesem na minimální teplotu vytápění
  • cíleně řízené okruhy pro reakci konkrétního využití podle rozvrhu obsazení budovy… nárazové a nepravidelné využití, také pro řešení požadavku na nárazové zvýšení teploty a schopnost ztlumit teplotu v jiných částech budovy s přesměrováním

 

Pokračování v článku úvah při domácím budování otopného systému

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..