Západ slunce na resortem Zámecké údolí

Když se řekne investice obce

Když se řekne investice obce – úvod

Dnes už běžně víme, že uložené peníze nevydělávají. Je nutná určitá míra spekulativy aby peníze neztrácely svou hodnotu a vyšší míra spekulativního portfolia aby vydělávaly. Jak tedy řešit peníze ze skládky tak, aby fungovaly už dnes a byly k dispozici po velmi dlouhou dobu s minimální obsluhou a zachováním hodnoty?

Můj příklad vychází z textů, které jsem dal dohromady s přáteli v průběhu let 2009-2011 v souvislosti s investicemi státu do technologií obnovitelných zdrojů a mohutnému systému dotací. Tyto dotace jsou k dispozici nadále pro průmysl i domácnosti a z pohledu státu je obecní organizace také výhodná…

Jedním z faktorů dnešní doby je jistota vzrůstajícího hladu po energiích. Energii potřebuje stále více průmysl a postupně i doprava. I v případě nalezení zázračné technologie pro zisk energie je pravděpodobné že v mnoha dalších letech nebude energie přebytek takový, aby domácnost nemusela energie řešit.
Věřte, přál bych si takový zázrak, ale pokusů již bylo dost a výhled je pouze v komercializaci novinek.

Často je dáván příklad Německa jako nepovedené zelené revoluce, a přiznejme že oprávněně. V Německu nastal obdobný stav jako u nás, jen ve větším. Zjednodušeně jde o schéma, kdy stát vyčlení peníze svých občanů a dotacemi podpoří investory a průmysl. Tito následně vyrábí energii a tu přeprodávají občanům státu. Takže občané nejen že si zaplatili z velké části výrobní prostředky, ale i platí za výrobky a vydělává kdo? Stát v drobné úlitbě daní, jenže… no příkladem buď Německo.

U nás je stav, že dotace dostávají v průmyslu ti, kdo je nepotřebují a momentálně stát vypisuje podpory pro energetickou soběstačnost průmyslu (taková forma dumpingu některých firem)… ale k věci…

Text je rozdělen na části

  • Virtuální elektrárna Nelahozeves
  • Skladba technologií
  • Způsob investice
  • Organizace energetických dispozic

Virtuální elektrárna Nelahozeves – soběstačná lokalita

Virtuální elektrárna protože:

  • umožňuje sdružení více malých zdrojů a práci se součtem jejich výkonu
  • snazší zastupování a zajišťování výkupu
  • práce v lokalitě – komunitě obce a možnosti redistribuce v lokalitě

Předně, pokud něco zásadně nepodporuji, je to zabrané prostranství. Je potřeba využít střech a to všech možných, kde je možná součinnost občanů, vhodnosti stavby a rozsah energetické výroby s přebytkem. Takže první snadnou instalací je střecha školky v ulici Zagarolská, tzv. budova „303“, další zrekonstruovaná střecha jídelny a potenciál střechy samoobsluhy vedle (a střechy areálu PTZ)

Aby byl příklad ucelený a já se mohl ohánět čísly, další jednoduchá instalace je moje střecha a další střechy berme jako multiplikace organizované právě ve Virtuální elektrárně v dceřiné společnosti ve vlastnictví obce.

Naše střecha má kapacitu kolem 9 kWp. Pro potřeby našeho domu je průměrná spotřeba kolem 2 kWh a špičková, kdy běží elektrická trouba je 7 kWh. Nejsou to zcela přesná čísla, pouze zprůměrovaná.

Tedy při instalaci 9 kWp (98m2 plochy) je to vždy jistota přebytku po většinu roku. Ve slunečních dnech více, v temných méně. V zimě po dobu pár týdnů je výroba minimální, v tomto rozsahu instalace tak akorát pro náš dům. Při této velikosti i v hodně nepěkném počasí vyrobí kolem 1 kWh..
Princip velikosti je využít celý dostupný povrch.

Když se podíváme na kapacitu střech horního Anglického resortu, nebo střech resortu Zámecké údolí, je to už se o megawattech za hodinu. Samozřejmě každý FVE na střechu nechce a není třeba nikoho nutit. Střech je dost. Budoucí domov důchodců může být soběstačný zcela a v plánu je rekonstrukce Kulturního domu v Nelahozevsi pro který je možné využit obnovitelné zdroje pro vytápění i provoz.

V posledních deseti letech došlo k výraznému posílení energetické sítě a tato naše lokální výroba se také lokálně spotřebuje. Energie z naší obce by tak katastr ani neopustila, pouze při opravdu nadrozměrném nasazení. Jinak je to jen virtuální hra s čísly.

Skladba technologií

Zásadní je diverzifikace výroby a my máme možnost nasadit jak kogenerační jednotky (kombinace ohřevu a výroby elektrické energie – plyn), tak FVE (slunce) a lze uvažovat také o malé bioplynové elektrárně (rostlinný odpad, který si můžeme pěstovat a sbírat z celého katastru a spolupracovat s okolními obcemi, případně společně využít těleso skládky UHY, také areál zámku je zajímavý prostor pro umístění bioplynové elektrárny).
Kogenerace má letní nevýhodu, že v teplých měsících je potřeba zpracovat teplo, takže je ideální tam, kde je potřeba tepla dost neustále – teplá voda pro školu a jídelnu, školky… a ideálně se také spotřebuje i kogenerací vyrobená elektrická energie.
Jistě se shodneme, že střecha naší školy pro FVE z estetického pohledu vhodná není a střecha radnice taky moc ne, ale spotřebiče energie jsou to skvělé (škola má energetické G).

 

Způsob investice

Cílem této investice není nakoupit technologii pro občany, ale spíše forma splatné investice, pro zjednodušení řekněme půjčky.

Platí základní premisa:

  • přebytek energie (nespotřebovaná energie) patří vždy obci (Virtuální elektrárna) a toto pravidlo platí i po splacení výrobní jednotky
  • přebytek je využit pro splácení investice – odpočet z celkové ceny
  • občan za spotřebovanou energii platí smluvenou sazbu po dobu splacení investice
  • po dobu splácení zařízení platí, že cena za nespotřebovanou energii je krapet vyšší aby byl občan motivován ke snížení energetické náročnosti své domácnosti
  • občan navíc platí přiměřené navýšení (nutné vyšší než ležící peníze v bance) minimálně však o inflaci a organizační podíl (přímé náklady s provozem Virtuální elektrárny a zajištění redistribuce)
  • po splacení elektrárny má občan spotřebovanou energii pouze za manipulační (organizační) poplatek (přebytek patří obci)
  • obec přebytek energie využije v prvé řadě pro kompenzaci svých přímých energetických nákladů
  • obec v druhé řadě využije přebytku k energetické dotaci Starším a pomoci sociálně slabším

Energetická dispozice

Náklady na vybudování střešní FVE elektrárny, s přiměřeným navýšením (finanční poradce… jak dlouho musí ležet peníze v depozitu banky, aby vydělaly?).Tzn. optimálně 10 let.

Tyto náklady jsou každý den spláceny vyrobenou energií po smluvenou dobu a po splacení je obci neustále k dispozici přímý zisk z přebytku nespotřebované energie.

Obec tak o své investice nepřijde, od nasazení energie kape příjem do poklady po celou dobu životnosti zařízení s jistotou i po ukončení skládkovného.

Občan ušetří, protože sazba se nemusí řídit tržními sazbami, naopak by sazba za spotřebovanou energii měla kopírovat tržní cenu v krapet nižší  cenové hladině. Po splacení elektrárny má občan energii za minimální nákladový paušál.

.

Přemýšlejte, stát bude dotovat i když se nám to nelíbí. Když nevyužijeme tyto dotace my, někdo jiný se najde.
Pro EU platí obrovské navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie a pokud to nebude „občan“ kdo vyrábí, bude si občan energii kupovat.

Že víte o lepším způsobu zhodnocení než jsou prostředky soběstačné lokality? Výborně, sem s nimi a podělte se o nápady cílených investic, které peníze zhodnotí se stejnou jistotou jako zjednodušeně zde popsaný princip.

Že to má ještě své mouchy a mezery? Jistě. Už teď je zde 1100 slov a mohl bych v popisu pokračovat desetinásobně.

Energie je základní životní potřebou a musíme ji pokrýt.

Kdo má energii, má možnosti.

Pokračování…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..