Kdo spoří má na tři… Jak je to doopravdy

Kdo spoří má na tři… Jak je to doopravdy

Pro vyhledávání používám Google a moc práce s dohledáváním levnějších variant nebo hledáním výhodnějších variat si nedám.
Nemá to valný smysl, větší nákup je vždy levnější, kompletní sestavy také.

I tak mě čísla překvapila více než v předchozím polemickém srovnání

Z webových zdrojů…

Jeden z prvních odkazů na dostupnou cenu FVE panelu je e-shop elektronika CZ a panel AUO BENQ 260W rozměr (D×V×H)     (mm): 1640 × 992 × 40, tj. plochy cca 1,63 m2 (metru čtverečních) za cenu  3 911,- Kč. při srovnání jiných webových zdrojů bych tuto cenu očekával bez DPH, soudě však podle souhrnu objednávky je to cena konečná. Pro srovnání a snazší počítání raději berme 4 000,- Kč za m2. Koncová cena se pak krapet liší s objemem objednávky a nakonec raději najdeme montážní firmu a možný zisk státní dotace.

Výkon 260W(p?) pak vychází na 150 W za 1 m2. Což je tedy zásadní rozdíl proti roku 2011 a váhám o správnosti.

Pro připomenutí na důchodové připojištění je nutných 12tisíc ročně pro maximální příspěvek státu 2760 Kč. Státní peníze nechme zatím bokem.

Na důchodové připojištění si mám odkládat 3 m2 FVE ročně.

K tomu je položka sociálního pojištění, podle tabulek se vypočítávám z průměrné mzdy pro rok 29 970,-
Tato hodnota v kalkulačce čisté mzdy ukazuje odvod zaměstnance 1 950 Kč a zaměstnavatele 7 500 Kč. Peníze zaměstnavatele nechme zcela stranou a protože je rozdíl zaokrouhlení banální, berme 2 000,- Kč měsíčně při průměrné mzdě. Z toho jde méně než 30% na důchodový systém. Tedy méně než 600,- Kč měsíčně a méně než 7 200 korun ročně. Rodina s průměrnými mzdami v průměru dvojnásobek a krapet méně s dětmi.

Na výsledky zhodnocení roku 2017 teprve čekáme a tak jsem vlezl na stránku Peníze CZ a zde, opravdu jen pro srovnání, je možné se dopočítat 550 tisíc klientů. Mnozí sází na agresivnější strategie, kde se jeví výnosnost v lepších číslech a ti co jsou konzervativnějšího založení, tak jejich investice bobtná akorát tak vlhkem… Stejně tak toto číslo ukazuje, že to není jediný trend cesty úspor na stáří.

Když tito klienti odvedou minimální doporučenou částku, je to již úcty hodných 6,6 miliardy korun ročně a odpovídající příplatek státu je 1,5 miliardy (a já doufám, že jsem se spletl ve výpočtu).

Je to nakonec tak velké číslo, že ho nemá smysl přepočítávat na metry fotovoltaiky… V archivu serveru Ihned je článek k akvizici elektrárny u Brna. Tato elektrárna má přes 40 hektarů plochy a výkon přes 21 MW. Cena akvizice je v hranici 1,7 miliardy korun.

Matematicky tak odkladatelé do fondů každy rok vydají peníze na tři takové elektrárny, klidně počítejme dvě a akumulaci, jsem pro zápočet jedné elektrárny a zbytek na akumulaci a jištění…

Tato jedna elektrárna může vyrobit 17 167 MWh za rok za cenu státního příspěvku důchodovým fondům (poměrné měření Brno – Bratislava a 30% ztrát).
Snad si přát, aby za stávajících podmínek bylo spořitelů co nejméně…

Součtem tedy spořitelé a stát vydají investorům šanci pro každoroční zisk kolem 80 tisíc MWh.
Při zprůměrování 3,5 MWh/rok na jednu domácnost, je to pokrytí energetického výdaje pro 22 tisíc domácností každý rok.

Polemicky, za státní příspěvek po dobu 10 let spoření je to 10 těchto elektráren a 17 167 MWh na každé elektrárně za rok.
To je tedy první rok 17, druhý 34, … a od desátého roku je to 171 tisíc MWh ročně.
Jen za jednu jedinou formu příspěvku státu na spoření u penzijních fondů je to po deseti letech 40kWh/rok a každou domácnost.

Hodnota úložky střadatelů je trojnásobná tedy celkem 160kWh/ rok a každou domácnost. Také se dá říci, že za deset let spoření by tito střadatelé měli kompletně pokryty své energetické nároky v domácnosti. Spolu s bonusovou dotační prémií státu na akumulaci a jde tak o celoroční zajištění. …ale peníze má fond pro spoření.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..