Archiv rubriky: FVE

Investice obce – Virtuální elektrárna

Investice obce – Virtuální elektrárna

Po úvodní části Když se řekne investice obce jsem popsal základní strukturu úvahy nad možností směřování investic obce s vysokou mírou návratnosti.

V tomto příspěvku píšu o možnostech organizace a nasazení, také o rozsahu pro případ kolik potřebujeme plochy v poměru potřeb obce a domácností…

Pokračování textu Investice obce – Virtuální elektrárna

Když se řekne investice obce

Když se řekne investice obce – úvod

Dnes už běžně víme, že uložené peníze nevydělávají. Je nutná určitá míra spekulativy aby peníze neztrácely svou hodnotu a vyšší míra spekulativního portfolia aby vydělávaly. Jak tedy řešit peníze ze skládky tak, aby fungovaly už dnes a byly k dispozici po velmi dlouhou dobu s minimální obsluhou a zachováním hodnoty?

Můj příklad vychází z textů, které jsem dal dohromady s přáteli v průběhu let 2009-2011 v souvislosti s investicemi státu do technologií obnovitelných zdrojů a mohutnému systému dotací. Tyto dotace jsou k dispozici nadále pro průmysl i domácnosti a z pohledu státu je obecní organizace také výhodná…

Jedním z faktorů dnešní doby je jistota vzrůstajícího hladu po energiích. Energii potřebuje stále více průmysl a postupně i doprava. I v případě nalezení zázračné technologie pro zisk energie je pravděpodobné že v mnoha dalších letech nebude energie přebytek takový, aby domácnost nemusela energie řešit.
Věřte, přál bych si takový zázrak, ale pokusů již bylo dost a výhled je pouze v komercializaci novinek.

Často je dáván příklad Německa jako nepovedené zelené revoluce, a přiznejme že oprávněně. V Německu nastal obdobný stav jako u nás, jen ve větším. Zjednodušeně jde o schéma, kdy stát vyčlení peníze svých občanů a dotacemi podpoří investory a průmysl. Tito následně vyrábí energii a tu přeprodávají občanům státu. Takže občané nejen že si zaplatili z velké části výrobní prostředky, ale i platí za výrobky a vydělává kdo? Stát v drobné úlitbě daní, jenže… no příkladem buď Německo.

U nás je stav, že dotace dostávají v průmyslu ti, kdo je nepotřebují a momentálně stát vypisuje podpory pro energetickou soběstačnost průmyslu (taková forma dumpingu některých firem)… ale k věci…

Text je rozdělen na části

  • Virtuální elektrárna Nelahozeves
  • Skladba technologií
  • Způsob investice
  • Organizace energetických dispozic

Pokračování textu Když se řekne investice obce

Voda pro Višňovku

Voda pro sad Višňovka

Protože jsem popisoval schéma vody pro Višňovku pouze příkladem možností a potřeb, je potřeba myšlenku maličko rozvést. Moje první publikovaná zmínka k potřebě vody pro závlahu byla k debatě o zeleni, protože voda nám v sadu chybí již dlouhodobě. Také resort potřebuje okolo dětského hřiště údržbu a pravidelnou zálivku. S výsadbou v okolí potřeba jistoty vody poroste.

Pokračování textu Voda pro Višňovku

Podivná matematika úspor z podnikatelského prostředí

Podivná matematika úspor z úst jednatele společnosti Amper Holding a.s.

Doporučuji vám k přečtení článek „Jak ušetřit peníze státu i spotřebitelům ve stávající podpoře OZE, než se pustíme do nové?“ na serveru Enviweb (10.01.2018), který v závěru odkazuje na server Solární novinky CZ.
Tento článek popisuje strategii přístupu win-win, kde na začátku je sice vyplácení zeleného bonusu a přesto následné úspory na všech stranách.

Tento náhled na věc vyplácení zeleného bonusu, přestože by byly odpojované fotovoltaické elektrárny, je recykl názoru z let masivního nasazení OZE kolem roku 2011.

Pokračování textu Podivná matematika úspor z podnikatelského prostředí

Kdo spoří má na tři… Jak je to doopravdy

Kdo spoří má na tři… Jak je to doopravdy

Pro vyhledávání používám Google a moc práce s dohledáváním levnějších variant nebo hledáním výhodnějších variat si nedám.
Nemá to valný smysl, větší nákup je vždy levnější, kompletní sestavy také.

I tak mě čísla překvapila více než v předchozím polemickém srovnání

Z webových zdrojů…

Pokračování textu Kdo spoří má na tři… Jak je to doopravdy

Kdo spoří má na tři

Kdo spoří má na tři

Spoření na důchod alias Penzijní připojištění

pokračování z úvahy o průšvihu solární pasti v naší malé republice.

Když historicky odpustíme fakt rabování na důchodovém účtu, pojďme najít cesty jak ho nově naplnit.
Nutno brát ohled na skutečnost, že dnešní svět postavený na financích změnou systému podpory OZE nezanikne.

Stejně tak politici neudělají zásadní změny sami od sebe.

Doporučená čísla pro penzijní připojištění. Wikipedie mluví o nutných 12tisíc ročně pro maximální příspěvek státu 2760 Kč. Dohromady je to 14 760 korun nutného odložení ročně.

Pokračování textu Kdo spoří má na tři

Syndrom nepřesných výsledků a polemická matematika – solární past

Syndrom nepřesných výsledků a polemická matematika – Solární past

V mnoha oblastech raději uvažuji v úvahové skladbě podmínek s hranicí definovanou limitou než dohledávat přesné číslo a stejně se skoro trefit … považoval jsem to za lenost mysli, ale tuto zjevně dokonalou vlastnost chtějí brněnští vědci naučit i počítače kvůli úspoře energie. Prý nepotřebujeme často přesná čísla a plýtváme tím energii… ;)

Pokračování textu Syndrom nepřesných výsledků a polemická matematika – solární past

Střecha bez fotovoltaiky je jako pole, které necháváme ležet ladem

Střecha bez fotovoltaiky je jako pole, které necháváme ležet ladem

Článek převzatý z webu O energetice CZ s laskavým svolením autora.
Milan Vaněček – Autor je vědeckým pracovníkem Fyzikálního ústavu AV ČR, nyní v důchodu. Zabýval se spektroskopií, materiálovým výzkumem, nanotechnologiemi a fotovoltaikou. Přednesl řadu přednášek na Evropských a Světových fotovoltaických konferencích, vychoval řadu diplomantů a doktorandů.

Původní umístění článku: http://oenergetice.cz/nazory/strecha-bez-fotovoltaiky-jako-pole-ktere-nechavame-lezet-ladem/

V České republice jsou přes dva miliony domů, většinou rodinných, určených k stálému obývání či rekreaci. Velkých obytných domů (většinou panelových) je něco přes 200 tisíc. To jsou údaje ze sčítání v roce 2011.

Počítáme-li, že na dům lze dát okolo 5 kW špičkového výkonu fotovoltaické elektrárny (FVE) a na velký dům 10 kW i více, znamenalo by to velmi zhruba možnost instalace 12 GW špičkového výkonu velké rozprostřené fotovoltaické elektrárny na střechách domů. Spolu s instalacemi na továrních a skladových halách a dalších budovách to znamená, že minimálně lze v České republice instalovat přes 15 GW špičkového výkonu fotovoltaiky, bez jakéhokoliv záboru zemědělské půdy (a zahrneme-li “brown fields” tak mnohem vice). Tomu odpovídá v našich klimatických podmínkách roční výroba zhruba 15 TWh elektrické energie (to je asi jedna čtvrtina naší celkové spotřeby).

Co by znamenala například instalace 10 GW fotovoltaických panelů na střechách v ČR? Bez dotací, ale současně i bez opatření proti rozšiřování fotovoltaiky, to znamená za “neutrálních” podmínek, pozvolna, v časovém horizontu 20-25 let. Čili žádný “fotovoltaický tunel” (2 GW již máme), který skupina všehoschopných za pomoci neinformovaných zorganizovala v letech 2009-10 a stojí spotřebitele cca 25 miliard Kč ročně slíbených po 20 let.

Pokračování textu Střecha bez fotovoltaiky je jako pole, které necháváme ležet ladem